Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Nechte si poslat nové.
Historie

Obsah

Od založení školy do první světové války (1906-1918)

Snahy o založení gymnázia v Rumburku sahají až do r. 1892, kdy byl na podnět starosty F.W. Ritschela sestaven Výbor pro zřízení střední školy v Rumburku. Dlouho Gymnázium dříve se však záměr nedařilo prosadit. Bránily tomu vnitropolitické potíže habsburského státu a též i "konkurenční" snahy města Varnsdorfu, které chtělo mít reálku. Výbor po několika letech zanikl.

V roce 1899 byl znovu zvolen již dříve zaniklý Výbor pro zřízení střední školy v Rumburku v čele s místním podnikatelem a radním Juliem Pfeiferem. Výbor vypracoval vyčerpávající zprávu o potřebnosti gymnázia v Rumburku i s vlastní budovou. Uvedený návrh byl pak zaslán vládě jako žádost v dubnu 1901.

V červenci 1905 oznámila školská správa městu podmínky, za kterých by byl stát ochoten zřídit v Rumburku gymnázium. Městská rada je v září 1905 jednomyslně schválila a okresní správa ještě v témže měsíci povolila, což však bylo zatím pouze důležité doporučení pro vládu. 15. 11. 1905 pak přišlo dlouho očekávané ?nejvyšší? rozhodnutí. Vláda vydala povolení ke zřízení Státního gymnázia v Rumburku. Dále byl na základě císařského výnosu ze dne 13. 5. 1906 vydán dne 19. 5. 1906 ministerský výnos o jmenování Rudolfa Entlichera ředitelem Státního gymnázia v Rumburku (tehdy Staatgymnasium in Rumburg). Další ministerský výnos ze dne 28. 6. 1906 výjimečně povolil konání předběžných přijímacích zkoušek do primy. Prvním ředitelem školy byl jmenován profesor Státního gymnasia v Praze na Malé Straně Rudolf Entlicher.

V září 1906 byly zřízeny provizorní prostory pro ředitelnu a třídy gymnázia v c. k. odborné tkalcovské škole. Řádné přijímací zkoušky se konaly ve dnech 16.-17. září. Do primy bylo přijato celkem 63 žáků. Školní rok byl slavnostně zahájen 18. září 1906 v děkanském kostele na náměstí (Dobrovského). Na požádání ředitelství školy byly od 1.11. 1906 oficiálně povoleny dvě paralelky primy (tj. dvě třídy).

Školní rok skončil dne 6. července 1907. Ještě v prosinci 1906 byl ustanoven Výbor pro postavení gymnaziální budovy. V únoru 1907 rozhodla městská rada o místě stavby a v březnu je školská správa po prohlídce schválila. Jako stavitel byl vybrán Ernst Schäfer, majitel architektní kanceláře v Liberci. Detailní projekt byl schválen 22. února 1908 a okamžitě byl uveřejněn konkurz na práce zednické, kamenické, tesařské a sochařské. Provedení stavby bylo nakonec zadáno Aloisu Korberovi a výstavba začala několik dnů poté. Za půl roku, tedy před zimou, byla hrubá stavba pod střechou. I když nebyla zatím hotova, byl na portál budovy vytesán rok 1908, aby gymnázium mohlo získat honosný název Kaiser Franz Josef I. Jubiläums­Staatsgymnasium in Rumburg, v překladu Státní gymnázium jubilea císaře Františka Josefa I. Důvodem byla okolnost, že v uvedeném roce slavil císař šedesáté výročí nástupu na trůn, což byla v Rakousku velká sláva. Na jaře a v létě r. 1909 byly dokončeny všechny zbývající práce. Školní rok 1909/1910 byl tedy zahájen již ve vlastní nádherné budově ve stylu vídeňské secese, která i z hlediska vybavenosti odpovídala nejmodernějším požadavkům doby.

Šluknovský výběžek je v historickém vývoji územím styku a prolínání tří národů ? českého, německého a lužickosrbského. To se projevilo i ve struktuře žactva rumburského gymnázia již od jeho vzniku. Českých žáků v této době nebylo mnoho, ale prakticky v každé třídě byli a český jazyk byl vyučován jako povinný předmět. V roce 1914 se konaly první maturity. Je zajímavé sledovat vývoj počtu žáků první primy ze školního roku 1906/1907, do které bylo do dvou oddělení přijato 63 žáků, v kvartě jich už bylo 45 a oktávu jich nakonec v roce 1914 absolvovalo 30.

První světová válka a období mezi válkami (1918-1938)

Světová válka je všude smutnou historií. I rumburské gymnázium mělo po skončení první světové války v roce 1918 řadu padlých studentů i profesorů. Nicméně došlo k jedné závažné změně. Vznikla Československá republika. S jejím vznikem se škole vrací původní název ?Staatsgymnasium in Rumburg?. Od roku 1920 se na razítkách oficiálních listinách atp. začíná používat dvojjazyčný název ?Německé státní reálné gymnasium v Rumburku ? Deutsches Staatsrealgymnasium in Rumburg?. Zároveň to znamená i změnu původně klasického (humanitního) gymnázia na reálné.

Počet českých žáků se po vzniku Československé republiky neustále zvětšoval. Ve 30. letech bylo v naší oblasti několik tisíc obyvatel české národnosti. To vyvolalo i potřebu zřízení samostatných tříd gymnázia pro české žáky. V březnu r. 1935 bylo svoláno do Rumburku shromáždění českých občanů ze všech tří okresů ? Šluknov, Rumburk, Varnsdorf. Z této schůze vyšla rezoluce, v níž se účastníci domáhají zřízení samostatných tříd gymnázia pro české žáky formou soukromého gymnázia Ústřední matice školské. V červnu 1936 přišlo kladné sdělení. Ministerstvo výnosem dne 13.6. 1936 povolilo Ústřední matici školské v Praze, aby od školního roku 1936/1937 otevřela primu reálného gymnázia v Rumburku. Prvním ředitelem školy byl jmenován Adolf Holk (předtím ředitel Reálného gymnázia v Nymburce a Čs. reálného gymnázia v Děčíně).

Přijímací zkoušky se konaly v červnu a dodatečně ještě i 1. a 2. září 1936. Celkem bylo přijato 33 žáků. Třída byla umístěna v budově státního gymnázia, v následujícím školním roce (dvě třídy) v tovární budově v Okružní ulici (dnes budova expozitury Okresního úřadu). Ve školním roce 1937/1938 bylo v primě 30 žáků, v sekundě stoupl počet na 40.

Odstoupení pohraničí a druhá světová válka (1938-1945)

Přišel však neblahý rok 1938. Vyučování t. r. již nezačalo za normálních podmínek. Třídy Spolkového československého reálného gymnázia Ústřední matice školské skončily vyučování už za dva týdny. Po norimberském sjezdu NSDAP (po 12. září) začaly ordnerské skupiny terorizovat české pohraničí. I na území Rumburska se objevily oddíly vycvičené v říši. K výtržnostem se přidali i místní henleinovci, čímž trpěli čeští i demokraticky smýšlející němečtí občané. Lidé houfně prchali do vnitrozemí. Ředitel soukromého gymnázia Josef Jirák odjel z Rumburku 22. září posledním vlakem, který byl ještě do vnitrozemí ČSR vypraven. Za ním již jednotky čsl. armády likvidovaly koleje a připravovaly se na linii obranného opevnění v horách na možný přímý německý útok. V září roku 1938 tak byla dopsána poslední kapitola českého menšinového školství v Rumburku a české školy byly na dlouhých sedm let zavřeny.

Název státního gymnázia byl ještě roku 1938 změněn na ?Konrad ? Henlein ? Realgymnasium in Rumburg?. ?Nepřežil? však ani do příštího roku, neboť v říšském systému byla gymnázia pouze výjimečná. Většinovým typem byly tzv. ?Oberschule?, dělené ještě zvlášť na chlapecké a dívčí. A tak bylo od roku 1939 gymnázium přeměněno na Oberschule. Název školy se tedy opět mění na Oberschule für Jungen in Rumburg. Válečná léta školu tragicky poznamenala. Opět byly oběti z řad profesorů i studentů. Mnoho studentů posledních ročníků, zvláště v letech 1943 ? 1945, maturitu vůbec nekonalo. V březnu 1945 bylo vyučování zastaveno. Všichni ?starší? chlapci museli k tzv. ?Volkssturmu? (válečné službě chlapců mladších 15 let). Zde byli cvičeni v zacházení se zbraněmi a taktice boje. Do budovy gymnázia (Oberschule) se na čas nastěhovala ustupující německá armáda.

Těsně po válce (1945-1948)

Dlouhých sedm let byl český život v odtrženém pohraničí zcela potlačen. Z předválečné početné menšiny zůstalo v Rumburku jen několik Čechů ze smíšených manželství, kteří nemuseli na frontu, a tudíž válku přežili, dále zde byla i skupina Čechů zavlečená sem z Protektorátu na nucené práce. Tato hrstka českých obyvatel přivítala s nadšením 9. května 1945 jednotku 2. polské armády a o den později Rudou armádu. Osvobozené město začalo žít novým životem. Většina německého obyvatelstva byla v poválečných letech na základě Postupimských dohod a následujících dekretů prezidenta Beneše odsunuta do Německa. To se samozřejmě týkalo i dosavadních profesorů a studentů gymnázia.

Během léta 1945 se do Rumburku přistěhovalo asi pět tisíc nových českých obyvatel, nejvíce ze středních Čech. Prvním poválečným českým profesorem gymnázia byl Václav Štěrba z Gymnázia v Mladé Boleslavi. Hlavním úkolem komise v oblasti školství bylo uvést do pořádku v nejkratší možné době všechny školní budovy a zahájit v nich v novém školním roce 1945/1946 vyučování. Žádosti o otevření státního gymnázia bylo vyhověno a jeho zatímním správcem se stal od 9. srpna profesor Gymnasia v Jaroměři RNDr. Alfons Hyška. Po vymalování učeben, nejnutnějších opravách a odstěhování vojenského materiálu bylo možno již 13. září zahájit vyučování, a to ve všech osmi třídách, do nichž bylo zapsáno 86 žáků. Zásluhou Dr. Hyšky tak byla tehdy nejsevernější střední škola od počátku ústavem úplným, což byl obrovský úspěch, jehož se nedosáhlo v mnoha větších pohraničních městech.

Během prvního poválečného školního roku žáků neustále přibývalo, neboť Rumburk a okolí se stále více zalidňovaly. Na konci školního roku měla škola již 148 studentů. Obtížným úkolem bylo zajistit pro vyučování dostatek profesorů. Zemská školní rada přidělovala do Rumburku i takové síly, které odmítly nastoupit, aniž by se sem vůbec podívaly. Již pouhý pohled na mapu je odradil až k neposlušnosti vůči úřednímu nařízení. Někteří profesoři přijeli a nastoupili, ale po roce či dvou zase Rumburk opustili. Profesorský sbor se tedy zpočátku dosti obměňoval. Náročnost zatímního správce na práci a disciplínu profesorského sboru i studentů však nebyla odpovídající, proto byl již od dalšího školního roku 1946/1947 pověřen řízením ústavu nový zatímní správce (od roku 1948 ředitel), profesor Gymnasia v Kostelci nad Orlicí, František Dušek. Tomu se beze zbytku podařilo v krátké době vytvořit odpovídající náročnost, disciplínu a kvalitu. Úroveň gymnázia začala být nadřízenými orgány hodnocena jako jedna z nejlepších v kraji. Tajným snem ředitele Duška bylo vytvořit z rumburského gymnázia ?univerzitu severu?.

Gymnázium za vlády komunistické strany (1948-1989)

Po nástupu moci KSČ v roce 1948 se ?rychlé? změny nevyhnuly ani školství. Školský zákon z dubna 1948 stanovil, že vzdělání I. stupně (pětiletá národní škola) i II. stupně (čtyřletá střední škola) je jednotné, povinné a bezplatné. Pro mládež starší patnácti let byly zavedeny tzv. školy III. stupně, k nimž patřilo i gymnázium zreformované na čtyřtřídní školu.

Zestátnění školství bylo i důvodem k tomu, že byly ke gymnáziu jako jeho pobočky ve školním roce 1948/49 přičleněny i vyšší třídy dosud soukromého osmiletého Staškova spolkového lužickosrbského reálného gymnasia ve Varnsdorfě (ě v ofic. názvu školy není výlukou). Ústředním rozhodnutím KNV v Liberci však byly tyto pobočky po roce přestěhovány do Liberce ke Gymnasiu F.X. Šaldy.

Nový školský zákon o jednotné škole z dubna 1953 zkracoval povinnou školní docházkou z devíti na osm let a dosavadní gymnaziální studium ze čtyř na tři roky. V zájmu jednoty výchovy sloučila všeobecně vzdělávací škola dosavadní pětitřídní národní školy a čtyřtřídní střední školy v jedinou osmiletou střední školu. Odborné školy III. stupně zůstaly samostatné a čtyřleté. Gymnázium jako typ školy bylo zrušeno. Jeho třídy byly včleněny do nově zřízené jedenáctileté střední školy, která spojovala školu I., II., III. stupně v jednotnou školu. Tím se rumburské gymnázium (nyní jedenáctiletka) rozrostlo ze čtyř na jedenáct tříd, později až na osmnáct. V letech 1945-1959 bylo při škole i studium pro pracující. Této možnosti využilo tehdy 23 občanů, kteří získali maturitní vysvědčení. V náplni školních osnov bylo prosazováno i ?těsnější spojení školy se životem?. Zaváděla se polytechnizace výuky spočívající v tom, že žáci měli být seznamováni se základními principy soudobé výroby a měli získávat praktické návyky v zacházení s nástroji, v obsluze strojů. Ve škole byly opět obnoveny dílny, školní zahrada a skleník, modernizovány laboratoře.

Významné postavení školy umožnilo i vznik dalších středních škol v Rumburku. První z nich byla střední zdravotnická škola, které dalo gymnázium vzniknout v letech 1947-1958, kdy se nová škola osamostatnila a profesor gymnázia František Sládek se stal jejím prvním ředitelem. V letech 1956-1959 měl Rumburk v budově gymnázia i vysokou školu. Aby budoucí učitelé nemuseli dojíždět studovat až do Prahy, bylo zde díky kvalitě školy zřízeno nejprve v letech 1953-1956 ?Konzultační středisko dálkového studia Vyšší školy pedagogické v Praze?, ze kterého vzniklo v letech 1956-1959 Konzultační středisko dálkového studia Vysoké školy pedagogické v Praze. V roce 1959 však byla tato škola přestěhována do krajského města ? již jako Pedagogický institut Liberec (a později byl i odtud odstěhován do nového krajského města Ústí nad Labem). Souběžně byla v letech 1956-1959 při gymnáziu i pobočka Pedagogické školy pro vzdělávání učitelů národních škol v Liberci (PŠN).

V prosinci 1960 přijalo Národní shromáždění nový školský zákon. Především byla prodloužena povinná školní docházka z osmi na devět let, čímž byl oficiálně uznán omyl předchozí reformy.Z jedenáctiletek vznikly dvě samostatné školy: základní devítileté školy a střední všeobecně vzdělávací školy (tříleté).Škola se tedy přeměnila z JSŠ na SVVŠ. Hlavním úkolem SVVŠ byla příprava ke studiu na vysoké škole. S ohledem na vývoj populace v regionu začala rumburská SVVŠ přijímat od roku 1962 tři třídy v ročníku, což se s výkyvem několika málo let udrželo až do obnovení osmiletého gymnázia v roce 1990.

V prosinci 1968 přijalo Národní shromáždění zákon o gymnáziích. Podle něho byly všechny SVVŠ postupně přeměněny nazpět ve čtyřletá gymnázia. Naše škola se jím stala hned v první etapě od 1. září 1968, dvě třídy byly přírodovědné a jedna humanitní. V roce 1970 maturovali poslední studenti SVVŠ, v následujícím roce se zkoušky nekonaly a v roce 1972 opustili školu první maturanti obnoveného gymnázia.

Smutné období nastalo po 21. srpnu 1968. Vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa násilně zastavil reformní proud v naší vlasti a zahájil tzv. normalizaci politického a společenského života. Škola byla pod přísným dohledem normalizátorů, i ministr školství pohrozil v televizním projevu učitelstvu propouštěním ze zaměstnání, nebudou­li žáky učit a vychovávat tak, jak si představovalo nové vedení KSČ v čele s G. Husákem (duben 1969).

V profesorském sboru se šířila nejistota a strach. Přesto 20. ledna 1969 vyšli profesoři spolu se studenty před budovu školy a pod státní vlajkou spuštěnou na půl žerdi uspořádali tryznu za Jana Palacha, který se na protest proti okupaci naší země upálil.

Od roku 1976 bylo možné přijímat žáky již z 8. tříd ZŠ. Zpočátku se to týkalo jen nadaných žáků, kteří chtěli studovat na gymnáziu, postupem času však byly 9.třídy opět zrušeny a žáci prvních a druhých ročníků středních škol teprve zde dokončovali povinnou školní docházku. Výrazné změny v učebním plánu nastaly od školního roku 1979/1980, kdy přišla do gymnázií další vlna polytechnizace. Znamenalo to zavedení předmětů základy výroby a odborné přípravy v 1. a 2. ročníku a bloků odborných předmětů ? tzv. volitelné skupiny odborných předmětů ? ve 3. a 4. ročníku.

Po listopadové revoluci (1989 - dosud)

Listopadová revoluce 1989 měla i na škole spontánní průběh. Po událostech v Praze na Národní třídě byla vyhlášena studentským výborem několikadenní stávka. V přeplněné tělocvičně se pak denně konaly mítinky studentů, profesorů a hostů, především vysokoškoláků ? bývalých absolventů gymnázia. Na začátku roku 1990 byla provedena rehabilitace pedagogických pracovníků za neoprávněné postižení a diskriminaci, především po r.1948 a po r. 1968.

Gymnázium dnesJiž v roce 1988 byla započata jednání ohledně možnosti zřízení střední ekonomické školy oboru ekonomika obchodu a služeb. Požadavek se opíral o studie řešící problematiku Šluknovského výběžku jako zaostávající oblasti ČSSR. Z rozhodnutí MŠMT ČSR z října 1989 byla při Gymnáziu v Rumburku zřízena dvouletá střední odborná škola ? obor provoz služeb (později obchodní škola) a z rozhodnutí MŠMT ČR z dubna 1990 i obchodní akademie (osamostatnění OA a OŠ nastalo v roce 1992).

Novela školského zákona z května 1990 vytvořila legislativní předpoklady pro odstranění některých závažných nedostatků předchozího systému. Mimo jiné byla opět možnost zřizovat osvědčené osmileté formy studia, což Gymnázium Rumburk okamžitě realizovalo s tím, že po určité období budou třídy nižšího gymnázia přemístěny z kapacitních důvodů do základních škol v Rumburku U nemocnice a ve Varnsdorfu Střelecká ul.

Od školního roku 1991/1992 byla přechodně změněna osmiletá forma studia na sedmiletou s ohledem na korespondenci s osmiletou povinnou školní docházkou (kvinta odpovídá 1. ročníku ostat. SŠ) s tím, že po zavedení povinné 9. třídy ZŠ se opět vrátí forma osmiletá. Studenti obnoveného víceletého oboru budou tedy maturovat do roku 2001 v septimě, od roku 2003 v oktávě.

Díky zájmu veřejnosti a nemalému úsilí vedení školy bylo v roce 1994 otevřeno jako novinka dálkové studium. Každou středu odpoledne zasedali opět do školních lavic poněkud ?odrostlejší? studenti, aby si tímto způsobem doplnili středoškolské vzdělání. Studium bylo čtyřleté a pro studenty především z časových důvodů velmi náročné, studium zahájilo 42 studentů, za čtyři roky jich však maturovalo pouze 7.

S postupem času byly na gymnáziu vytvořeny podmínky pro to, aby všechny třídy mohly být soustředěny v jedné budově pod jedním pedagogickým sborem. Elokované třídy byly nejprve zrušeny v ZŠ U Nemocnice v Rumburku (1993), později i v ZŠ Střelecká ul. ve Varnsdorfu (1995), což ovšem vyvolalo i rozpory "Rumburk - Varnsdorf", jejichž důsledkem byl vznik Biskupského gymnázia Varnsdorf v roce 1996. Souběh gymnázií v Rumburku a Varnsdorfu však není nic nového. Stejná situace už zde byla v letech 1936 ? 1945 a 1953 ? 1970. Konkurence státní a církevní školy je zdravá a může přispět jedině k jejich kvalitě. A tu přejeme všem školám bez rozdílu!

V současné době se situace na škole po několika změnách ve vedení školy stabilizovala a gymnázium vyvíjí řadu aktivit, které v nedávné době nebyly dost dobře možné. Stabilizuje se i situace v učebním plánu, dobíhá totiž sedmileté studium (maturita v roce 2000 a 2001). Nadále bude škola otvírat pouze studium čtyřleté a osmileté.

Oficiální názvy Gymnázia v Rumburku

1906-1908 Staatsgymnasium in Rumburg
1908-1918 Kaiser Franz Joseph I. Jubiläums - Staatsgymnasium in Rumburg
1918-1920 Staatsgymnasium in Rumburg
1920-1938 Deutsches Staatsrealgymnasium in Rumburg
1936-1938 (souběžně) Spolkové československé reálné gymnasium Ústřední matice školské v Rumburku
1938 Konrad­Henlein­Realgymnasium in Rumburg
1939-1945 Oberschule für Jungen in Rumburg
1945-1948 Státní reálné gymnasium v Rumburku
1948-1953 Gymnasium v Rumburku
1953-1961 Jedenáctiletá střední škola v Rumburku
1961-1968 Střední všeobecně vzdělávací škola v Rumburku
1968-1975 Gymnasium v Rumburku
1975-1990 Gymnázium v Rumburku
1990-1992 Gymnázium, obchodní akademie a obchodní škola v Rumburku
1992 Gymnázium v Rumburku (dosud)

Ředitelé Gymnázia v Rumburku

1906-1914 Rudolf Entlicher
1914-1915 Phil.Dr.Kamil Eben (zastupující)
1915-1919 Bernhard Zechner
1918-1919 Gustav Walda (zastupující)
1919-1928 Eduard Reichelt
1928-1930 Heinrich Marschner (zastupující)
1930-1945 Phil.Dr.Karl Gerst
1936-1937 Adolf Holk (ředitel Spolkového čs.reálného gymnasia ÚMŠ)
1937-1938 Josef Jirák (ředitel Spolkového čs.reálného gymnasia ÚMŠ)
1945-1946 RNDr.Alfons Hyška (zatímní správce)
1946-1951 František Dušek
1951-1958 Jan Oprchal
1958-1970 Josef Kaluha
1970-1973 Luděk Šimáček
1973-1987Jiří Kohoutek
1986 RNDr.Jiří Beránek (zastupující)
1986-1992 Ing.Jaroslav Melichar
1992-1998 PaedDr.Václav Heller
1998 Mgr.Tomáš Pavlas (zastupující)
1998-1999 Mgr.Josef Makovský (statutární zástupce)
1999-2012 Mgr.Roman Kroutil
2012 Mgr.Lenka Laubrová


2179975

TOPlist