Kde je okénko s nápisem "souhlasím"?

Osobní data jsou na internetu poměrně ceněná komodita, která jedněm generuje přímý zisk z jejich prodeje, druhým pak nepřímý zisk z přesně cílených reklamních kampaní a třetím poté možný zisk z prodeje krámů, bez kterých byste se nejspíše obešli. Ty firmy, které se tím živí, se o tom ale příliš nešíří.

Evropská unie, v obdivuhodné snaze ochránit spotřebitele, zvolila typicky úřednické řešení, které mělo firmy přinutit přesně specifikovat co a jak s vašimi daty dělají. Díky tomu vás nyní prakticky každý web, který navštííte, donutí odkliknout okénko s velkým textem "Souhlasím". Tady ho nehledeje.

Jsme Gymnázium Rumburk, placeni jsme Krajským úřadem Ústeckého kraje - čili z daní občanů ČR. Nemáme zájem na sběru a prodeji osobních dat, máme důležitější věci na práci.

Jaká data sbíráme?

Pokud je nám známo, na tomto webu nesbíráme žádná osobní data za účelem jejich zpracování. Naše stránky nemají možnost přihlášení, personalizace, nepoužíváme Google analytics ani obdobné služby. Taktéž nepředáváme data z webových stránek třetím stranám.

Náš web je hostován u společnosti Wedos Internet, a.s (https://www.wedos.cz/), české společnosti se servery umístěnými v ČR. O metodách a způsobech záznamu internetového provozu na jejich serveu nic nevíme, ale nemáme důvod nevěřit, že nejednají v souladu se zákonem.

Naše stránky jsou založeny na open-source řešení Joomla CMS, spravovaném společností Open Source Matters, inc. (https://www.joomla.org/) s mírně upravenou šablonou Protostar Plus (https://protostarplus.com/). Obě řešení mají otevřený zdrojový kód, při pochybnostech ohledně nakládání s osobními údaji je lze prozkoumat.

• Technicky vzato kdykoliv při prohlížení webu dáváte k dispozici svou veřejnou IP adresu, což už je "osobní identifikační znak" podle klasifikace GDPR, ale bez IP adresy by internet nefungoval. Při každém připojení je tento údaj uložen na serveru, dokud není stránka doručena. IP adresy přistupujícich uživatelů ale nikde neukládáme.
• Při navštívení webu se generují tzv. session cookie. To jsou malé textové soubory na vašem počítači, které obsahují jedinečné číslo (sessionID), podle kterého si server "pamatuje" které články a stránky jste na našem webu četli (= posílal je vašemu počítači), a ty pak nesestavuje znovu, ale posílá z vyrovnávací paměti (cache), čímž se stránky načítají rychleji. Po ukončení prohlížeče se session cookie maže.

Koho kontaktovat v případě připomínek k ochraně soukromí

Kohokoliv z vedení školy nebo pověřence pro ochranu osobních údajů, příslušné kontakty jsou na stránce Kontaktní údaje.

Proč celý humbuk kolem cookies?

Cookies byl na začátku vcelku dobrý nápad.  Protokol http, zodpovědný za doručování webových stránek, je bezstavový - prohlížené html stránky nemají paměť.  Kdykoliv si načtete internetovou stránku, začínáte nanovo. Někdy je ale užitečné, aby si stránky některé informace "pamatovaly" - nastavení jazyka, rozmístění prvků, to, že jste již přihlášení. Cookies tento problém řešily. Cookies jsou textové soubory, které leží na vašem počítači, a jsou v nich zapsány dodatečné informace ke stavům jednotlivých internetových stránek. Poskytovatel stránek tak teoreticky o vašich volbách ani nemusí vědět. 

Potíže je, že pro většinu stránek je výhodnější veškeré tyto údaje ukládat centrálně, na serveru. Na vašem počítači tak v cookie zůstává jen nějaký identifikační kód, kterým se zpřístupní vše uložené na serveru - seznam prohlížených stránek, nákupní košík, historie objednávek.... Až potud je to v pořádku - koneckonců jste to vy, kdo na daných stránkách provedl nějaké změny a asi chcete, aby si je "pamatovaly".

Skutečný problém způsobují tzv. "cookies třetích stran" ("third party cookies"). To jsou cookies uložené (a čtené) jinými stránkami, než právě prohlížíte. Všechna "Like!" tlačítka Facebooku, kterými jsou stránky "vyzdobeny" se nenačítají z vámi prohlížených stránek, ale přímo ze serverů Facebooku. Takže, když si otevřete řekněmě server o zahradničení s takovýmto tlačítkem, Facebook se podívá, jestli má na vašem počítači uloženo cookie se svým ID. Pokud ne, založí ho. Nyní, když navštívíte Facebook nebo jakoukoliv další stránku s Like! tlačítkem, server Facebooku najde na vašem počítači vaše ID a ví, že jste byli na serveru o zahradničení. A na místních novinách. A na pornu.

Skutečný problém tedy nejsou cookies, ale lidé/korporace - "třetí strany", které pomocí cookies "vpašovaných" do stránek mohou sledovat uživatele - bez vašeho vědomí.

Co s tím?

Asi nejlepší řešení pro vás - pro uživatele - je v nastavení svého prohlížeče zakázat cookies třetích stran (Menu - nastavení - soukromí a zabezpečení). 

Přehled o tom, jaká cookies ty které stránky používají vám dají lepší prohlížeče - například Mozilla Firefox pomocí Konzole pro vývojáře (Menu - Další nástroje - nástroje pro webové vývojáře)

.. A nebo se můžete spoléhat na to, že ty okýnka, co nikdo nečte, říkají pravdu....

(text byl silně inspirován privacy policy dokumentem na there.oughta.be), oficiální Prohlášení vypracované právnickou firmou naleznete zde.